»»1.««~ P.D.

1. prosince 2011 v 19:02 | ~Clermont |  Po dešti
Ták a je tu moje nová shonen ai povídka!
Nebijte mě!!! Píšu shonen ai poprví!!! >////<
Ještě nevím jak se budou hlavní dvě postavy jmenovat...ale třeba se připlete jiná která bude hlavní a tahle jedna z nich ji má jen uvést ^^ no uvidíme!

Enjoy!!! n__________n


Vyběhnu z obchoďáku s elektrotechnikou abych stihl tramvaj,co mi naštěstí zrovna přijíždí.

Nastoupím dovnitř a zaberu si první sedadlo,co je volné. V ruce držím krabici v které je zabalený nový laptop. Vyhlížím z okénka,koukám na lidi,auta,jen na půl ucha vnímám ženský hlas ohlašující příští zastávku. Absolutně ignoruji okolí.

Už skoro usínám,když najednou,v tu chvíli,jak tramvaj cukne když zastaví a otevře dveře,vstoupí dovnitř objekt zájmu,který mě tolik přitáhne,že z něj nejsem schopen spustit oči. Nikde už není volné místo,tak se postaví přesně přede mě a začne vyhlížet z okna ven. Začnu těkat nervózně očima sem a tam,aby mi zrak znovu nespadl na jeho krásný obličej a postavu. Nasucho polknu a též se otočím k okenní tabuli. V ten moment na sobě ucítím jeho pohled. Notnou dobu na mě kouká a já to prostě cítím. Když tramvaj opět zastaví,nakloní se ke mně,což u mě probudí značný srdeční poplach. ,,Máš rozepnutý poklopec.." zašeptá a s pobaveným výrazem sklusá ze schůdku a pokračuje ve svojí cestě. Vyběhnu z tramvaje (s už zapnutým poklopcem) a cítím se tak trapně jako ještě nikdy! Nikdy mi nebylo tak trapně ani u tabule,než jako teď! Proboha tak proto na mě celou dobu civěl! Kvůli mojí nedbalosti! Ať se propadnu!!!! Naštvaně si kopnu do zdi v podchodu a chvíli zůstanu stát abych si myšlenky uspořádal.

Počkat...snad nejsem na kluky...?

Když dorazím domů,položím krabici na skříň v předsíni a jdu ze sebe ten stud smít. Zítra musím na přednášku,takže můžu vstát později.

Uslyším hlasy z chodby,tak nakouknu kukátkem kdo to tam povídá. Sousedka s.......ne...ne to není možný!! To přece není možný!!! Jak se ta osoba otočí k mým dveřím,jakoby mnou projel proud se od dveří odlepím. Co když mě viděl??? Sakra!!! Znamená to tedy,že bydlí v tomhle domě? Nebo tady má jen kamaráda...nebo přítelkyni! Tenhle nápad u mě neprobudí příliš velké ovace.

Večer nezavřu oka. Pořád se převaluji z jedné strany na druhou. Celou noc probdím nad myšlenky o tom krásném stvoření.

Ráno vstanu tak tak abych to stihl na přednášku,prostě tělo si žádalo nakonec usnout. Ujede mi autobus,tak nasednu na jiný a musím přestupovat. Nakonec na přednášku dorazím těsně než zazvoní. Sednu si do lavice,připravím si a ihned mě zmrazí lahodný hlas. ,,Hm...tebe už jsem přece někde viděl ne?" pomalu se otočím a hned mě probodnou dvě skořicové oči. Ušklíbne se na mě a podá mi ruku. ,,Doufám že už u podobných věcí budu chybět.." uchechtne se,opře si hlavu o dlaň a začne mě skenovat pohledem. ,,P-proč na mě tak koukáš?" zmateně zamrkám a skrčím se. ,,Nic..jen mě bavíš" usměje se a já nestihnu odpovědět,protože přednáška začne. Aspoň mám teď šanci si ho pořádně prohlédnout. Roztřepené kaštanově hnědé vlasy,zelená palestina,piercing v obočí a v puse. Bílé tričko se vzorem,černé 'ošoupané' jeany.....wááá já se rozplýváám!!!!

Ladně stočí svůj pohled ke mně. Usměje se tak svůdně že mám problém!!! JÁ MÁM PROBLÉÉÉÉM!!!!!!!!!

Když zazvoní na přestávku,můj úžasný idol se zvedne a někam odkráčí. Vezmu si do rukou učebnici a začnu se s ní mlátit do hlavy. Sakra! Sakraaa!!! Proč nedokážu ten pohled dostat z hlavy?!! Proč??!! Vězí tam jak zažraná kyselina!!! Vrátí se se dvěma kelímky,nejspíš s horkou čokoládou a jeden mi podá. ,,Dě-děkuju.." zakoktám překvapeně a pomalu ursknu. ,,Myslím že si spolu budem rozumět..." pohodlně se opře a znovu na mě upře zrak. ,,Proč...myslíš?" pozvednu obočí a znovu se trochu napiju. ,,Protože na mě rád koukáš..." pokrčí rameny jako by právě řekl že má dvě sestry. ,,Co-co??? To přece není žádná pravda!! Jen jsem tě tu ještě neviděl...tak je...přece..přirozené že..." úplně pod tím pohledem roztávám!!! Nedokážu říct ani souvislou větu! ,,...že?" napodobí moje gesto a zmáčkne vypitý kelímek do kuličky ,,...mě zajímáš.." doplním a podívám se na něj. Naše oči se střetnou...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MoonWich MoonWich | Web | 1. prosince 2011 v 21:06 | Reagovat

:D Z těch dvou bude krásnej pár.♥ Líbí se mi, jak je náš hlavní hrdina zmatený. ^_^

2 Makiy Makiy | 6. prosince 2011 v 19:19 | Reagovat

fajn...takže konečně něco co stojí za to to číst ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama